Narozena:
23. 8. 1950 ve Vítkovicích.

Studium:
SVVŠ Ostrava – Zábřeh, maturita 1968
SPŠS – obor propagační výtvarnictví Ostrava – Přívoz

Grafička, ilustrátorka, učitelka výtvarné výchovy a estetiky na AHOL SOŠ s. r. o. v Ostravě – Vítkovicích (od 2003 do 2010). Kronikářka obce Vítkovice, členka kulturní komise a redakční rady (od 2000 do r. 2009). Podniká v reklamě, propagaci, věnuje se i publikační činnosti. Černobílé kresby nezapřou profesi kresličky ve firmě ZAM v Ostravsko-karvinském revíru, jejich náplní je však především život žen, jejich sny a touha, bolesti. Protipólem smutku jsou barevné ilustrace pro děti a kresby květin, zvířat, hmyzu pro naučné stezky. Má za sebou přes dvacet samostatných výstav v České republice a v Polsku. Její grafiky zdobí soukromé sbírky v Kanadě, Anglii, Rakousku, Polsku i na Ukrajině. Je spoluautorkou knihy Vítkovice (2002), ilustrátorkou učebnic „Příklady pro samostatnou práci žáků při odstraňování vývojových poruch učení III. a IV. ročník“ a učebnice němčiny „Sprechen Sie Deutsch“. Kalendáře „Ostravské Evy 2002“,  „Kalendář Vítkovic 2007“, Vítkovice 2011 očima Lenky Kocierzové jsou tématicky zaměřené na rodné město a čtvrť. Autorská kniha veršů „Tělem psáno“ je z roku 2003. Televizní znělka „Televizní univerzita“ jejíž je autorkou běžela České televizi v roce 1993. Videosnímek „Vítkovice – víc než fabrika“ byl promítán na festivalu TECHNÉ 2004. Vytvořila nástěnné malby v TESCU v O. – Porubě, Aqua bazénu a v ZŠ Šalounova ve Vítkovicích. Spolupracuje na projektu „7 kadlínských zastavení – Muzeum Kadlín“ na Mělnicku a na projektu „Propagace Vítkovic“, kde je autorkou Vítkovických omalovánek a Vítkovického PEXESA.

Od roku 2006 spolupracuje se sklárnou MOSER , a. s. v Karlových Varech. Práce s jejími motivy byly vystaveny ve Frankfurtu nad Mohanem, v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a na dalších výstavách této světoznámé sklárny.

 

Kontakty:

Tel.: 732 709 134
E-mail: lenka.kocierz@atlas.cz

Výstavy

1995 Ostrava - Hotel Metropol

1996 Ostrava - Galerie Sklep

1997 Ostrava - Galerie Sklep

1997 Rychvald - Kulturní dům

1998 Polsko - Paczków, Dom plastyka - NUT Knurów

1998 Ostrava - Galerie Ametyst

1999 Praha - Art Expo Strahov

2000 Mělnicko - Kadlín

2000 Ostrava - Galerie Ametyst

2000 Ostrava - Divadlo Petra Bezruče

2001 Polsko - Imielin, Sokolnia

2001 Polsko - Katowicw-Szopienice

2001 Ostrava - Vítkovice, Galerie ZŠ Nám. Jiřího z Poděbrad

2001 Praha - Interiér, Veletržní palác

2001 Ostrava - Nový byt a dům

2002 Praha - Baťa, Václavské náměstí

2002 Ostrava - Vítkovice, AHOL SOŠ

2003 Ostrava - KMO

2003 Ostrava - Dům knihy LIBREX

2004 Ostrava - Galerie Domova mládeže, Fr. Šrámka

2005 Polsko - Paczków

2005 Ostrava - KMO, Mar. Hory

2006 Ostrava - Vítkovice, AHOL SOŠ

2006 Ostrava - Dům kultury Poklad, TECHNÉ 2006

2007 Polsko - Zabrze, Królowa Luisa

2007 Polsko - Zabrze, Centrum Platan

2007 Praha - Pragointeriér

2007 Frankfurt nad Mohanem - vystaveno první sklo MOSER s grafikou autorky

2007 Praha - Uměleckoprůmyslové muzeum, sklo MOSER

2008 Ostrava - KMO Svinov, Přívoz, AHOL SOŠ

2009 Bratislava - MODDOM, AHOL VOŠ

2010 Bratislava. KS Vajnorská

2010 Ostrava - KMO Polanka

2010 Mělnicko - Kadlín - 10 let spolupráce

2010 Ostrava - Vítkovice, Domov Lidická

2011 Ostrava - AHOL VOŠ

2011 Ostrava - KMO Michálkovice

2011 Bratislava ART MODDOM

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Tak to jsou data. K tomu ráda přidám něco "pod čarou".

Poprvé jsem šla se svou kůží na trh v roce 1995 v Hotelu Metropol v Ostravě. Ztrémovaná, vyčítající si odvahu vstoupit v pozdních letech na dráhu výstav. Pochvala profesora - že je za mnou mnoho práce, radost přátel, kteří podpořili, radost, že vernisáž byla velmi příjemná včetně árie z opery Turandot, kterou mí hrála Kamila Morysová a Michal Bárta.  To byl začátek.

V roce 1998 jsem si do katalogu k výstavě napsala:

     Narodila jsem se v polovině tohoto století a téměř k jeho konci, z různých důvodů, teprve zúročuji, co mi bylo dáno do vínku a to, co život přinesl. Od tatínkem darovaných kříd, od práce s tuší u prkna, jsem se přes četná úskalí dostala k dnešním perokresbám. Pero a tuš nejlépe vystihují co cítím, čáry tenké a tlusté jako cesty a cestičky mého života, rýhy hluboké a hlubší, které ve mně zanechávají ti, kteří mým životem procházejí. chodím po těch svých klikatých pěšinkách, čtu verše Šrámka, Hlaváčka a Galczyňského  a hledám ostrovy štěstí. zvu vás tedy na malou procházku po svých obrazech a přeji vám, abyste chvíli se mnou snili o svých "šťastných ostrovech".

     V té době jsem netušila, co mne čeká. Nevěděla jsem nic o báječných polských návštěvnících mých výstav a zážitcích v Paczkowie, Knurowie, Zabrzu. Nevěděla jsem, že si zamiluji malou vesničku Kadlín na Mělnicku, ani to, že si mne na jedné z výstav všimnou lidé ze světoznámé sklárny MOSER Karlovy Vary. Netušila jsem nic o knihách, které budu ilustrovat, o verších, které napíšu, o projektech, o tom, že se i počítač stane mých pomocníkem. Jen jsem denně strávila patnáct hodin prací...

A jdu, uzavírám kruhy svého života a kráčím po spirále, přes všechny překážky a těžkosti. Jdu...